Harris (Harris)
Harris (gaelsky Hearadh) je jižnější část největšího ostrova Vnějších Hebrid, který se dohromady nazývá Lewis a Harris nebo Harris-Lewis. Z historických důvodů je samostatnou správní jednotkou.
Na Harrisu žijí necelé dva tisíce obyvatel (1916 lidí podle sčítání v roce 2001). 60 % obyvatelstva hovoří gaelsky. Ostrov je znám produkcí Harriského tvídu, i když ten se v současnosti vyrábí především na Lewisu.
Dva hluboké zálivy, East Loch Tarbert a West Loch Tarbert, dělí Harris přirozeně na dvě části spojené úzkou šíjí v místě hlavního sídla celého území – města Tarbert (550 obyvatel). Skalní podloží Harrisu je starobylé, datované až do prekambria.
Řídce osídlený severní Harris, přiléhající k Lewisu, je hornatý, Clisham (799 m) je nejvyšší horou na Vnějších Hebridách. Jižní Harris je méně hornatý, s řadou písčitých pláží na západním pobřeží.
Na Harrisu žijí necelé dva tisíce obyvatel (1916 lidí podle sčítání v roce 2001). 60 % obyvatelstva hovoří gaelsky. Ostrov je znám produkcí Harriského tvídu, i když ten se v současnosti vyrábí především na Lewisu.
Dva hluboké zálivy, East Loch Tarbert a West Loch Tarbert, dělí Harris přirozeně na dvě části spojené úzkou šíjí v místě hlavního sídla celého území – města Tarbert (550 obyvatel). Skalní podloží Harrisu je starobylé, datované až do prekambria.
Řídce osídlený severní Harris, přiléhající k Lewisu, je hornatý, Clisham (799 m) je nejvyšší horou na Vnějších Hebridách. Jižní Harris je méně hornatý, s řadou písčitých pláží na západním pobřeží.
Mapa - Harris (Harris)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |